Diskuse:René Descartes

Nekde jsem slysel, ze ten slavny citat je cely "pochybuji, tedy myslim, myslim, tedy jsem" s tim, ze pro viru (nebo nejakou diktaturu) je problematictejsi ta prvni cast, protoze clovek nema co pochybovat, clovek ma verit. Nemohl by se k tomu nekdo vyjadrit? --Jx 06:00, 26. 12. 2006 (UTC)

Vaše úvaha, že pro víru by první část byla pro problematičtější vyvrací už fakt, že myšlenka "Pochybuji, a tedy jsem" nepochází od Descarta, ale zmiňuje ji už sv. Augustin, který žil na přelomu 4. a 5. století.--Bab dz 28. 8. 2008, 13:38 (UTC)

Nasel jsem zminku o "Ego dubito, ergo cogito, ego cogito, ergo sum" ale neni to jiste... --Limojoe 07:26, 26. 12. 2006 (UTC)

Tenhle širší citát je - jak jsem napsal do Wikicitátů - z článku o Descartovi z roku 1765, který jedno francouzské vydání použilo jako předmluvu k Rozpravě. Shodou okolností je to právě to vydání, které je na internetu (např. k download na http://www.gutenberg.org/etext/13846), takže když tam někdo udělá search, tento šírší citát tam najde, ale v Descartově textu není. V pozdějších Principech Descart dokonce ustoupil i od "cogito" a vykládá jen, že věta "Já jsem, existuji" je ve chvíli, kdy ji vyslovím, nutně pravdivá. Chtěl se tím vyhnout nedorozuměním, která se vyskytla v "Námitkách" k jeho Meditacím. O nějakou cenzuru určitě nešlo, protože v Descartově textu se pochybuje velice radikálně, výslovně například o Boží existenci.

Zdá se mi, že v těchto věcech je velká chyba, když se na Wiki necituje, odkud to kdo vzal - i kdyby pramen byl z druhé ruky a podobně - protože dodatečné ověřování je velice pracné a omyl pak jeden od druhého opisuje. Frwiki, enwiki ani dewiki širší text necitují.

Srdečně zdraví Váš --Sokoljan 20:12, 2. 5. 2007 (UTC)

Myslím si, že "vybarvení" Descartesa v části "Descartovo myšlení" nepatří k nejšťastnějším. Přijde mi, že by chvílemi mohl čtenář propadat dojmu, že chudák Descartes byla jen loutka zmítaná svou dobou.Nietzschema 7. 3. 2009, 18:09 (UTC)

Uznávám, že jsem možná mohl mít lepší formulaci, ale proč neuvést jistou nutnost Boha, aby se uchránil solipsismu? Je to návrh...Nietzschema 7. 3. 2009, 23:30 (UTC)

Descartes byl opravdu věřící člověk a Boha si nepotřeboval dokazovat, ale myslím, že o "metodické pochybnosti" je to v článku dost zřetelně řečeno. Zdraví --Sokoljan 8. 3. 2009, 10:53 (UTC)

Přijde mi poněkud zvláštní dostávat se v pochybnostech až do extrému vlastní podstaty a pak odbýt Boha "pouhou" vírou. Ale ve výsledku není zřejmě až tak relevantní o tom diskutovat.S pozdravem Nietzschema 8. 3. 2009, 16:34 (UTC)

Parlament: V životopise je uvedeno, že otec RD byl rádcem parlamentu v Rennes a slovo parlament je odkaz na heslo o zákonodárném sboru. Jenže, francouzské parlamenty byly soudy. Zákonodárcem byl v zádadě král, shromáždění stavů se nazývalo Generální stavy. Takže Descartův otec byl soudním radou. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.244.120.174 (diskuse) 8. 5. 2009, 17:10 (CE(S)T)

Tento barokní "humanista" také napsal:

"Když biješ psa, nemysli, že trpí. A jestliže naříká, je to totéž, jako bys tloukl do piána".

Můžete uvést zdroj? Jinak by to byla obyčejná pomluva. Zdraví --Sokoljan 23. 5. 2010, 20:56 (UTC)

Zdroje citátů, které jsou uvedeny v článku

PROSÍM UVEĎTE ZDROJ citátu, který jste použili:„K vlastnostem dokonalé bytosti musí nutně náležet i pravdivost. Kdyby Bůh nebyl pravdivý, nebyl by dokonalý. Je tedy nemyslitelné, aby mne chtěl pravdymilovný Bůh klamat a předstíral před mým zrakem tento svět pouze jako klamný přelud.“ Hledal jsem v Rozpravě i v Meditacích a nenašel jsem. Děkuji

Odpověď: Nejsem autorem článku, ale snad Vám částečně pomůže odkaz na knihu:

• Störig, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. 7., přeprac. a rozš. vyd., V Karmelitánském nakl. 1. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. 630 s. ISBN 80-7192-500-4.

Vámi zmíněný citát naleznete na str. 241. V článku je uvedeno ještě několik citací dle této knihy, kterou se autor článku ani nenamáhal zařadit do oddílu Literatura. Kniha byla přeložena z němčiny a u citátů nejsou odkazy, není ani uvedeno, ze kterého Descartova spisu pocházejí; překladatelé tedy s největší pravděpodobností převedli citáty z Descarta do češtiny z německého znění, tedy z německého překladu. U existujících českých překladů Descartových děl bylo ovšem překládáno z původních jazyků, tj. francouzštiny nebo latiny. Proto se domnívám, že přesné znění v článku uvedených citátů z Descarta v existujících českých překladech nenajdete. V nejhorším případě lze ovšem odkázat na zmíněnou knihu. --78.136.156.213 7. 1. 2016, 01:17 (CET)

Doplněno. --Sokoljan (diskuse) 9. 1. 2016, 15:51 (CET)

Pojem substance v Descartově filosofii

Odstavec je plný nepřesností a neuvádí žádné zdroje. V první části Principií Descartes nic nepostuluje, nýbrž začíná rozborem našich omylů, dospívá k zásadě "Cogito" a pak mluví o poznání Boha. Slovo "substance", které bylo v tehdejší diskusi běžné, používá jako synonymum pro "věc" (Princ. I.11). Citovaná věta (Princ. I. 51) je vytržena z kontextu, neboť hned v následující Descartes vysvětluje dvojznačnost této "nezávislosti" právě vůči Bohu. Dvojznačnost pochází podle něho ze scholastiky a v dalších odstavcích (I. 52-54) vysvětluje, proč přesto pojem můžeme používat. Celý argument vloženého textu je tedy na vodě, text čerpá z nějaké příručky a necituje bohužel ani tu. Proto se bude bohužel muset smazat. Uvědomte si, prosím, že je to článek o Descartovi a ne nějaké volné cvičení na téma substance. Zdraví --Sokoljan 24. 2. 2011, 18:01 (UTC)

Smazal jsem to. Zagothal 14. 3. 2011, 07:52 (UTC)